Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Hunčice (Hundschitz)

Fotogalerie

hunčice

Ves je prvně připomínána již v roce 1197, kdy byla postoupena Hroznatou tepelskému klášteru. V pozdějších letech patřila k nedalekému hradu Frumštejnu. Hrad Frumštejn byl zničen za poděbradských válek a jméno roku pánů z Frumštejna z dějin zcela zmizelo. Pobořený a opuštěný Frumštejn se stal zdrojem levného stavebního materiálu pro místní i okolní obyvatele. A za několik století se pomalu vytratilo i jeho jméno. Dnes do míst, kde Frumštejn stával, zabloudí jen skutečný zájemce o historii nebo náhodný návštěvník.

Po třicetileté válce roku 1660 získal ves Antonín Steinbach. V roce 1838 je uváděn v obci velkostatek, ovčín, panský dvůr a myslivna.

V té době měly Hunčice 156 obyvatel, v roce 1921 pak 170 obyvatel, v roce 1939 jen 159 obyvatel a v roce 1991 již pouhých 96 obyvatel.

Po obvodu návsi a při silnici procházející obcí je vystavěno množství usedlostí pocházejících vesměs ze druhé poloviny 19. století. V centru návsi stojí zděná kaplička pozdního založení s trojbokým závěrem a sanktusníkem s cibulovou bání.

Pod správní budovou dvora stojí kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století. Zde je také umístěn i středověký smírčí kříž, který ještě před několika lety stál u silnice směrem od Hunčic k silnici Plzeň – Karlovy Vary, a byl přemístěn právě sem. Zajímavé na přemísťování smírčího kříže bylo to, že někteří lidé se báli na kříž jen sáhnout, natož jej stěhovat. Podle pověry to prý přináší osobní neštěstí. Nicméně přestěhovaný kříž u sochy stojí!

U Hunčic za rybníčkem se renovuje zpustlý park, kde se vyskytuje řada vzácných dřevin. Úpravy provádí současný vlastník dvora.

Výše uvedené bylo čerpáno z materiálů paní Jiřiny Jílkové z Hunčic, která je autorkou díla o životě prvních obyvatel v poválečném osídlení našeho pohraničí.