ObecLíšťany

Frumštejn

Frumštejn

Nejvýznamnější památkou zachovanou na katastru obce Hunčice jsou pozůstatky hradu Frumštejna, jehož hradiště se nachází asi 700 metrů jihovýchodně od vsi. Hrad byl vystavěn na terénní hraně vystupující nad údolí bezejmenného potoka.

U rohu hradiště, který je obrácen k severovýchodu, byl val rozšířen a tu býval srub. Sem se cesta náhle zatočila a pak šla po náspu po severní straně hradiště až proti jeho prostředku, kde bývala brána. Nynější, byl vlastně východní vchod, kde byl zasypán příkop, aby se mohlo do hradiště jezdit. Že bylo hradiště zavřeno hradbami na všech čtyřech stranách, se rozumí samo sebou. 

Uprostřed jsou dvě okrouhlé prohlubně, jedna od studně, druhá od věže. Lid říkal hradišti Rabenštejn, ale pravé jméno po založení bývalo Fromenstein, z čehož Češi udělali Frumštejn.

Páni z Frumštejna, tak jako blízcí Nekmířští a Vrtbovští, byli z rodu Hroznatovců, užívajíce na štítě tři jelení parohy, založili tento hrad na počátku 14. století. Alespoň se to tak předpokládá, neboť v žádné starší památce se hrad nepřipomíná.

Nejstarší nám známý předek z tohoto rodu byl Ješek z Frumštejna, který je připomínán v rozličných pamětech v letech 1358 – 1362. Synem Ješkovým byl Břeněk z Frumštejna, roku 1379 držitel vsi Hunčice, jenž je uváděn roku 1402 v nadání kláštera Plzeňského. Na majetek Frumštejnských  zapsal 5 kop  ročního věnného platu své sestře Markétě. Markéta z Frumštejna byla provdána za Zdeňka Kolvína z Roušperka a obdržela roku 1434 se svým manželem zápis na Touškov.

Jedna dcera Kateřina zůstala neprovdána,  a aby došla zaopatření, bylo jí připsáno 100 kop na Hunčicích, aby po její smrti dědili její bratři Břeněk a Jetřich. Ze tří bratří připomínají se poprvé roku 1432 Jan a Jetřich, bratři z Frumštejna coby svědkové v jistém listu. Poněvadž oba bratři drželi majetky Týnecké u Plané, rozdělili se potom tak, že Jan zůstal na Týnci a Jetřich s bratrem Břeňkem zůstali na Frumštejně. Jan se dočkal ještě roku 1469, kdy věrně stál při straně katolické a předal majetky synu Jetřichovi, od něhož se dostal pánům ze Žiberka. Větev tohoto rodu Frumštejnského úplně vyhynula. Ale i na Frumštejně původní rod záhy zanikl. 

Jetřich, který se v roce 1444 v Čechách zdržoval, vypravil se roku 1445 do Uher, kde bojoval pod Janem Jiskrou z Brandýsa. Když roku 1456 bylo po smrti panny Kateřiny z Frumštejna prohlášeno dříve již zmiňovaných 100 kop coby odúmrť královská, podali odpor proti tomu Dobrohost z Ronšperka a dříve již uváděná Markéta, protože se to týkalo Hunčic příslušných k našemu hradu.

Kdo v dobách následujících na Frumštejně sídlil, není známo. Snad to byl svrchupsaný Dobrohost, jenž patřil ke straně katolické. Nicméně, když byl na celé Čechy položen interdikt, neboli církevní trest v podobě zákazu církevních úkonů v určitém místě, tedy od roku 1457, tak mnozí kněží  katoličtí sami neuposlechli hlasu duchovních představených, byl interdikt rušen také na Frumštejně, jako na jiných hradech a tvrzích v okolí.

Co přívrženec jednoty katolické byl držitel hradu stíhán válkou od strany královské a Frumštejn byl dobyt. Strana katolická se sice hradu opět zmocnila, ale pravým držitelům jej nevrátila. Hrad byl při tomto obléhání vypálen a pobořen tak, že již nikdy nepovstal.

Několik let potom se dostal hrad do držení pánů z Gutštejna, kteří jej připojili ke Všerubskému panství. Asi roku 1520 prodal Jan z Gutštejna Všerubské panství a s ním „zámek Frusstein“ s dvojím poplužím a vsi – celé Hunčice, Radimovice a Kuňovice - Petrovi Kokořovci z Kokořova.

Petr si podržel jen větší část Všerubska a prodal potom „hrad pustý Frumštejn, dvůr poplužný a ves Hunčice s příslušenstvím“ Hynkovi ze Šontalu za 905 kop grošů českých. Hradiště, které se později přidělilo k majetku Hunčickému, se tímto dostalo držitelům panství Líšťanského.

A co se píše o hradu Frumštejn v publikaci, která byla vydaná v roce 1997 k 800. výročí vzniku vesničky Hunčice? Tak čtěte:

„Areál hradu se rozkládá na ploše 80 x 35 metrů. Jedná se o fotifikaci jednodílné dispozice, přičemž plocha vlastního hradiště dosahuje rozměrů přibližně 44 x 34 metrů. Relikty hospodářského zázemí hradu nejsou povrchovým průzkumem lokalizovatelné. Obdélné jádro hradu obklopuje val a hluboký příkop. Na severní a východní straně je těleso valu rozšířeno v sypané bašty. Stavba severní bašty se patrně skládala z roubené či hrázděné nástavby. Vlastní plocha hradiště je dnes téměř rovná a vykazuje pouze dvě výraznější prohlubně. Větší z nich, při západní straně, bývá již od dob českého historika hradů Augusta Sedláčka považována za relikt věže. Terénní průzkum však tuto hypotézu nepotvrdil. Druhá prohlubeň při východním okraji je vydávána za pozůstatek cisterny s vodou. Téměř nepovšimnuta zůstává prohlubeň s vně vystupujícími okraji, znatelná v jihovýchodním nároží hradiště, která je zřejmě zbytkem jedné z hradních věží.

Zajímavá je otázka starého vstupu do hradu. U mnoha hradů nemůžeme tuto otázku zodpovědět. U Frumštejna se nám však nabízejí hned dvě možnosti. První, starší vstup do hradu, vedl dnem jižního příkopu a západním svahem hradiště stoupal k předpokládané bráně. Mladší přístup, který patrně vznikl při přestavbě hradu v období po husitských válkách, vedl po rozšířeném vrcholu severního náspu až do míst, kde byl přes hluboký příkop položen padací most.

V údolí pod hradem jsou patrné zbytky rybniční hráze. Jedná se patrně o rybník založený pod hradem v roce 1690. Další stopy rybníka jsou patrné asi 100 metrů proti proudu potůčku. Jeho zbytky zanikly při obdělávání luk.

K historii hradu se vztahuje velice málo zpráv. Zakladatelé a majitelé Frumštejna náleželi k rodu Hroznatovců, který na Plzeňsku vlastnil řadu statků. Jeho příslušníci nosili na štítě jelení parohy a náleželi mezi ně např. páni z Bělé, Gutštejna či Vrtba. Vznik hradu je hypoteticky kladen do počátku 14. století. Rod pánů z Frumštejna se vyskytuje až do roku 1475, kdy jejich jméno z dějin zcela mizí.

Zánik hradu je spojován s poděbradskými válkami, při nichž byl hrad údajně nejméně dvakrát dobyt a pobořen. Patrně na počátku tohoto válečného konfliktu bylo zdokonaleno zevní opevnění hradu rozšířené o dvě sypané hradby doplněné patrně ještě dřevěnými či hrázděnými nástavbami. V této souvislosti byl přebudován také vstup do hradu. Kvapně vybudované opevnění však hrad před oblehateli neuchránilo. Pobořený a opuštěný Frumštejn se stal zdrojem levného stavebního materiálu a za několik staletí se pomalu vytratilo i jeho jméno.“

Historické povědomí obnovil teprve v 80. letech minulého století český historik M. Kolář. V průběhu let 1986 – 1988 vyčistili areál zapomenutého hradu od náletové zeleně a křoví členové Klubu Augusta Sedláčka. Následně bylo hradiště pečlivě prozkoumáno a odborně zaměřeno.

Dnes do míst, kde Frumštejn stával, zabloudí opět jen skutečný zájemce o historii nebo náhodný návštěvník. Hrad opět zarůstá tiše zeleným příkrovem křovin. 

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

google-play-downloadapp-store-download

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
déšť 6 °C 4 °C
středa 20. 3. jasno 10/0 °C
čtvrtek 21. 3. polojasno 11/1 °C
pátek 22. 3. zataženo 14/3 °C

Veřejné zakázky

ikonka

Veřejné zakázky obce Líšťany zde

ID 1082013

Rozpočet

 

Klikací rozpočet

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
1
31

Sociální služby

Sociální služby